4. Milujeme večerní vycházky před spaním...

ale někdy nám 

nepřinesou

sladké spaní...

na vyhlídce
když jsme seděli na skále
a kochali se rozhledem do kraje
vylezl na Vanesu mravenec

ten velikej

lesní..a spěchal jí rychle

za výstřih...

ano, samozřejmě
začala strašlivě ječet...

  

z té vysoké skály
se to pěkně neslo

do celého kraje 
dokud ho Matouš

neshodil na zem

a rozhodně nikoho z nás
nenapadlo
jakou hrůzu
tím v Šimonkovi zasela

..v noci uprostřed spaní

 ukrutnej křik Šimonka

mamenec !!

mamenec, tam je..mamenec tam...!!!

ukazoval do všech stran

křečovitě se držel

hrůza a děs v obličejíčku...

   už čtvrtou noc

nedokáže usnout sám
a budí se s křikem
v průběhu noci

jak veliký mravenci

nám v jeho snech

vylézají z šuplíků

a skříní..netuším

ale v průběhu dne

s tím nemá žádný problém

na prstíčku

nám přináší

pokroucené mravence

co k nám do bytu

přilézají balkonem

a volá 

mamenec..ukliď !!!

ale v noci děs

nic se nezlepšuje...

naše náruč a utěšování

ho bohužel moc rychle neuklidní

musíme svítit

a trvá i hodinu

než zase znovu usne...

o nočních děsech

jsem jen cosi kdysi zaslechla

ale nikdy jsem se víc nezajímala

tak nějak pořád doufám 

že to brzy odezní samo...