sobota 28. listopadu 2015

9. Pro radost




Na pátek a sobotu
nám zůstala doma
pouze polovina dětí

zůstala nám sice
ta náročnější varianta
kluci...
(holky odjely za babičkou) 

 

 ale i přes očekávání
různých překážek
jsem se pustila 
do šití deky...



 ..měření a měření
střídalo nekonečné
stříhání a stříhání




proto jsem pro příště
už dostatečně poučená
a pro usnadnění práce
si doplním podložku
s řezacím kolečkem...

 


ale i tak
mám z šití radost
postupně
krůček po krůčku
 jsou vidět výsledky
a deka pomalu
začíná dostávat tvar

 




 pěkný konec listopadu
a klidné dny 


******************************************

středa 18. listopadu 2015

7. ******




16. 11. 2000



jsem šťastná
a hřeje mě u srdce
že spolu
můžeme jít životem 

miluju tě...  miluju tě...  mi...   ...

<3  <3  <3  <3  <3  <3  <3  <3  <3  <3  <3  <3 

 

úterý 17. listopadu 2015

6. chvíli sám...






Není vůbec špatný
když člověk
může být chvíli sám


 

 v přírodě
 



bez dětí
bez křiku




zapomenout
na hromadu prádla
a ranní rozlitý čaj




když slunce svítí
 



a červené bobule
kontrastují s oblohou
  
 



podzimním tichem

 


pomalu
projíždět krajinou




a sledovat




jak krása
uvadajícího podzimu 





pomalu odchází spát...





Už ani nevím, co to je být chvilku sama
a mít čas jen pro sebe.
J. občas chodí s dětma do kina,
 ale to mi doma stejně zůstane minimálně jedno dítě.
  A když už někdy odejde ven
se všema čtyřma, tak zase 
věnuju čas úklidu a vaření...
 takže, minulý týden
jsem se domluvila s Jankem,
vzala kolo
a na pár hodin se jela projet-
sice pražskou
ale přesto tak trochu
zapomenutou přírodou.
Slunce svítilo
krajina byla v podzimním oparu
a já jsem konečně mohla
být chvíli sama
a tisíce podzimních obrazů
si ukládat do vzpomínek... 

   
***