pátek 22. července 2016

5. Košťálov






rozhledy z výšek obdivuju
ale samotnou výšku nezvládám





stoupnout si
ke kraji skály
ještě opatrně zvládnu
ale jít nebo stát
 na úzký hradbě
kde z jedný strany je výška
a z druhý je ještě větší
to nedám...






 
sám, sám ťapi !!
pič! pič!... sám ťapi sám...!
..ručičkou nás neustále odháněl od sebe
a jak slimák nám vyjížděl z náruče k zemi...






 šplhání po skalách Šimona nadchlo
a nejraději by všude lezl sám...
nahoru, dolu...doprava, doleva...
na kraj skály a klidně i ze skály...  
  


 

 byl to boj 
neustále mu zachraňovat život




  

výhled ze skal
do krajiny
byl nádhernej


 
  
ale hlídat Šimona

 

 
a bát se i o ostatní děti
bylo vyčerpávající




  a tak jsem se těšila
až zase konečně půjdeme dál







**



 cestou domů
jsme projížděli 
okolo hradu Házmburk
bylo už pozdě
ale určitě to bude
některý z našich dalších výletů...