Přímluva od kamarádů za Šimonka
zřejmě zabrala, protože z něj horečka
po dvou dnech doslova vyskočila
a my jsme mohli už v sobotu
bez dalších projevů nemoci
vyrazit na Karlštejn.
Bohužel, záhy po našem příjezdu
Šimonek spadnul do snad jediné louže v celé Mořině
(vesnice, kde jsme parkovali)
a já s hrůzou zjistila, že náhradní kalhoty,
které jsem doma držela v ruce,
jsem samozřejmě nezabalila,
protože jsem u toho řešila ještě dalších
šest věcí...
Šimoucha jsme tedy svlíkli do punčošek,
Janek mu na ně natáhnul svoje náhradní podkolenky
a celý výlet musel prosedět v kočáru.
Další nehody nás už kupodivu nepotkaly.
Jediné co bylo, že se děti cestou lesem
neskutečně sčunily v bahně -
nejvíc teda Matouš...
s tím se ale už počítá...
poslední suché vteřiny...
když si Šimonek ještě v pohodě házel kamínky do nádrže
(to není ta louže, ta byla kousek za náma)
